Vnitřní směrnice o zabezpečení daňové kontroly

Účetní jednotka: ......................

Označení: ................................ Číslo: .......................................

Zpracoval: ............................... Kontroloval: ............................

Platnost: .................................. Závaznost: ...............................

Datum vydání: ........................ Vydává: ...................................

Nahrazuje: ............................... Doplňuje: ................................

Počet stran: .............................. Přílohy: ...................................

Daňovou kontrolu obvykle provádí u organizace místně příslušný správce daně (územní pracoviště příslušného finančního úřadu), případně specializovaný finanční úřad podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ").. Některé daňové kontroly mohou být provedeny v rámci celorepublikové působnosti správce daně. Účelem daňové kontroly je zjištění, zda organizace (daňový subjekt) správně plní své daňové povinnosti a zda v daňovém přiznání uvedla správné údaje.

Tato směrnice stanoví jednotný postup při daňové kontrole, aby nebylo ze strany zaměstnanců organizace postupováno chaoticky. Tím by se mělo předcházet případným nedorozuměním a problémům s úředními osobami, které kontrolu provádějí.

Podle této směrnice postupují vedoucí pracovníci a také pracovníci, kteří podle své pracovní náplně mají vliv na správné vedení účetnictví a daňové posouzení jednotlivých případů (ekonom, mzdová účetní, finanční účetní).

Cílem směrnice je zajištění takových podmínek, aby byla minimalizována možnost doměření daňové povinnosti správcem daně. Tím bude snížen negativní finanční dopad na hospodaření organizace.

Daňová kontrola je v souladu s § 87 DŘ zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém správce daně vymezí předmět a rozsah daňové kontroly. Oznámení bude doručeno buď v rámci ústního jednání, nebo jej lze doručit korespondenčně. Současně (nebo bez zbytečného odkladu) po tomto zahájení správce daně začne prověřovat daňové povinnosti Organizace (kontrolovaného daňového subjektu). Také tuto činnost může správce daně v souvislosti s konkrétními okolnostmi provádět buď fyzicky nebo korespondenčně. Za organizaci bude jednat člen statutárního orgánu, případně zmocněný zástupce.

Správce daně je pro stanovení daně vázán lhůtou vymezenou v § 148 DŘ. Daňovou kontrolu lze zahájit, pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně, která činí tři roky. Daňový řád však vymezuje úkony, které tuto lhůtu přerušuje a staví (§ 148 odst. 4 DŘ). Pokud však od počátku lhůty uplynulo 10 let, nelze již daňovou kontrolu zahájit.

Po zahájení daňové kontroly nelze podat dodatečné daňové přiznání.

Poskytnutí informaci. Po zahájení daňové kontroly příslušný vedoucí zaměstnanec bude úřední osoby správce daně informovat o podmínkách, za kterých organizace vykonává činnost (kdy a jak byla organizace založena, předmět činnosti, vlastní organizační struktura organizace, pracovní náplň jednotlivých útvarů, oběh a uložení účetních dokladů apod.).

Zajištění vhodného místa k provádění daňové kontroly. Příslušný vedoucí pracovník vyčlení úředním osobám, které vykonávají daňovou kontrolu, vhodné místo (samostatnou kancelář, prostor v zasedací místnosti, prostor v jídelně, kde budou mít úřední osoby k dispozici stůl a židle).

Zastupování organizace. V průběhu daňové kontroly bude organizaci zastupovat příslušná osoba, která je oprávněna za organizaci jednat (nebo zplnomocněný daňový poradce. Účetní a daňové záležitosti budou s úředními osobami projednávat také zaměstnanci, kteří mají tuto činnost obsaženu v pracovní náplni – vždy však za přítomnosti vedoucího organizace nebo daňového poradce. V případě potřeby bude přizván odborný konzultant - např. externí účetní).

Umožnění vstupu. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby úřední osoby měly umožněn vstup do každé provozní budovy, místnosti a dopravních prostředků.

Jednání se zaměstnanci. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby úřední osoby měly umožněno jednání s jakýmkoliv pracovníkem organizace. Tomuto jednání bude zástupce organizace vždy přítomen.

Zapůjčení dokladů. Vedoucí zaměstnanec zajistí, aby si úřední osoby mohly zapůjčit potřebné doklady a písemnosti mimo prostor organizace. Tyto doklady však musí být předány na základě písemného dokladu, který úřední osoby podepíší. Podle tohoto dokladu bude odsouhlaseno také následné vrácení zapůjčených dokladů.

Kopie dokladů. Pokud budou úřední osoby správce daně požadovat pořízení kopií konkrétních listin, zajistí pověřený zaměstnanec jejich vyhotovení. Související náklady ponese organizace. Pověřený zaměstnanec nebo zástupce organizace bude po úředních osobách požadovat potvrzení o převzetí kopií dokladů včetně jejich identifikace (např. záznamem do protokolu o ústním jednání),

Prokazování. Příslušný vedoucí pracovník je povinen v průběhu daňové kontroly prokazovat všechny skutečnosti, ke kterým byl správcem daně vyzván.

Odpovědné osoby budou v průběhu daňové kontroly podle konkrétních okolností mimo plnění povinností také maximálně využívat svých práv, které jim zejména umožňují:

• požádat úřední osoby, které provádějí kontrolu o předložení služebního průkazu;

• přítomnost u každého jednání úředních osob se zaměstnanci;

• v odůvodněných případech namítat podjatost kontrolujících úředních osob, svědků a ostatních osob zúčastněných na daňovém řízení.

• Vyvracet pochybnosti vyjádřené správcem daně.

• nahlížet do spisu vedeného správcem daně a získané informace využívat ve prospěch organizace;

• vyvracet pochybnosti správce daně, poskytovat potřebná vysvětlení a navrhovat důkazní prostředky, které jsou ve prospěch organizace;

• vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledkům kontrolního zjištění správce daně a ke způsobu jeho zjištění a také v případě potřeby navrhnout doplnění tohoto kontrolního zjištění,

• v případě nevhodného chování úřední osoby při daňové kontrole podat stížnost proti postupu správce daně.

Správce daně na základě kontrolní činnosti sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí bude hodnocení dosud zjištěných důkazů. Dosavadní výsledek kontrolního zjištění správce daně obvykle doručuje do datové schránky daňového subjektu. Při stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly nově může dojít ke sloučení okamžiku ukončení daňové kontroly se samotným vyměřením nebo doměřením daně.

Sdělení dosavadního výsledku kontrolního zjištění je také okamžikem, kdy správce daně musí daňovému subjektu zpřístupnit všechny důkazní prostředky provedené v rámci daňové kontroly včetně neveřejné části spisu (organizace může požádat správce daně o možnost nahlédnutí do spisu).

Také dosavadní výsledek kontrolního zjištění může být sdělen v rámci zaprotokolovaného ústního jednání nebo korespondenčně (do datové schránky).

Pokud z dosavadního výsledku kontrolního zjištění vyplývá, že na jeho základě dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, správce daně sdělí zástupci organizace (daňovému subjektu) tento výsledek a současně mu stanoví přiměřenou lhůtu pro případné vyjádření. Pokud bude dosavadní výsledek kontrolního zjištění zástupci organizace sdělován při ústním jednání a tento do protokolu prohlásí, že stanovení lhůty nepožaduje, správce daně lhůtu pro vyjádření nestanoví (v této části Směrnice lze stanovit požadavek, aby zástupce organizace vždy požadoval lhůtu pro vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění, např. z toho důvodu, aby mělo vedení Organizace dostatek prostoru pro případnou konzultaci s daňovým poradcem apod.)

Zástupce organizace je povinen věnovat projednávaným zjištěním správce daně pozornost a využít všech důkazních prostředků, které mohu být použity ve prospěch organizace.

Pokud Organizace nebude souhlasit se závěry správce daně sepsané v dosavadním výsledku kontrolního zjištění, vznese k tomuto výsledku výhradu a současně podá návrh na doplnění dosavadního výsledku kontrolního zjištění (např. předloží další související doklady, podá další vysvětlení, navrhne výslechy svědků).

Dojde-li…