Tvorba dohadných položek pro PO

5.3.27

Tvorba dohadných položek pro PO

Jaroslava Svobodová

1.1 Dohadnými položkami se rozumí náklady a výnosy, které věcně a časově patří do běžného účetního období, pro jejichž zaúčtování však účetní jednotka neobdržela potřebné podklady (účetní doklady). Při tvorbě dohadných položek postupuje účetní jednotka podle právních předpisů¹⁾ s použitím účtů v účtové skupině 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv tj.:

388 – Dohadné účty aktivní,

389 – Dohadné účty pasivní.

Dohadné účty aktivní obsahují pohledávky ze soukromoprávních vztahů, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní pohledávky, na základě kterých vznikly nároky, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná a zároveň o těchto skutečnostech nelze účtovat v knihách podrozvahových účtů.

Dohadné účty pasivní obsahují závazky ze soukromoprávních vztahů, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná k okamžiku účetního případu. Dále obsahuje ostatní závazky, u nichž není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.

1.2 Účty dle odst. 1.1 použije účetní jednotka v případech, kdy zná období, kam náklad nebo výnos časově a věcně náleží, zná účel, avšak nezná přesnou výši částky. V případech, kdy je známa přesná výše částky, použijí se účty časového rozlišení dle Směrnice č.... o zásadách pro časové rozlišení nákladů a výnosů.

1.3 Dohadné položky k nákladům a výnosům se netvoří, pokud účetní případy měly být zaznamenány v již uzavřených účetních obdobích, za které byla účetní závěrka schválena zmocněným orgánem (viz Čl. č... Směrnice č... Organizační řád), pokud se o nich účetní jednotka dozví v běžném účetním období.

1.4 Dohadné položky v běžném účetním období se netvoří a to ani v rámci uzavírání účetnictví k rozvahovému dni zejména pro:

• náklady a výnosy z realizovaných kursových rozdílů,

• náklady na odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného, zaúčtované v běžném účetním období,

• náklady a snížení nákladů souvisejících s tvorbou rezerv v běžném účetním období,

• náklady a snížení nákladů na tvorbu opravných položek v běžném účetním období,

• výnosy z přijatých darů a dědictví,

• náklady na splatnou daňovou povinnost za běžné zdaňovací období,

• výnosy související s čerpáním peněžních fondů (účet 648 – Čerpání fondů) v běžném účetním období,

• náklady na zůstatkovou cenu prodaného majetku, nebo majetku vyřazeného likvidací v běžném účetním období,

• výnosy z vyřazených pohledávek, pokud k jejich rozlišení není právní důvod.

1.5 Účetní jednotka používá metodu časového rozlišení nákladů a výnosů tj. tvorbu dohadných položek jak z hlavní tak z hospodářské činnosti.

1.6 Dohadné položky se zruší k okamžiku, kdy pomine důvod k jejich existenci v účetnictví (např. k okamžiku, kdy účetní jednotka obdrží účetní doklad obsahující přesnou částku nákladů nebo výnosů, k nimž byla dohadná položka v předchozím období vytvořena, nebo k okamžiku, kdy se zjistí jejich neopodstatněnost).

1.7 Dohadné položky musí být tvořeny s maximální přesností s ohledem na skutečné náklady a výnosy, k nimž byly tvořeny. Při tvorbě se používají:

• pokud možno objektivně měřitelné,…